Speaker:

Hadi gidelim!

Speaker:

Çok iyi Çekçe konuşuyorsun.

Speaker:

Mluvíš dobře česky.

Speaker:

Nihayet Çekçe konuşurken kendimi rahat hissediyorum.

Speaker:

Konečně se cítím dobře mluvit česky.

Speaker:

Çekçe'yi akıcı konuşmanın ne anlama geldiğinden bile emin değilim.

Speaker:

Nejsem si jistý, co to umět plynně česky vůbec znamená.

Speaker:

Çekçe konuşma ve kendimi ifade etme konusunda kendimi rahat hissediyorum.

Speaker:

Je mi příjemné mluvit a vyjadřovat se v češtině.

Speaker:

Ama her zaman anlamadığım şeyler oluyor.

Speaker:

Ale vždycky jsou věci, kterým nerozumím.

Speaker:

Her zaman öğrenecek daha çok şeyin olduğunu düşünüyorum.

Speaker:

Myslím, že je vždy co učit.

Speaker:

Her zaman tam olarak anlamadığım Çekçe konuşanlar olacağını düşünüyorum.

Speaker:

Myslím, že vždycky budou nějací češtináři, kterým úplně nerozumím.

Speaker:

Bu Türkçe için de geçerli olabilir!

Speaker:

To může být pravda i v turečtině!

Speaker:

Bazen Çekçe'de Türkçe'den farklı biri olduğumu hissediyorum.

Speaker:

Někdy mám pocit, že jsem v češtině jiný člověk než v turečtině.

Speaker:

Her iki dilde de kim olduğumu seviyorum!

Speaker:

Miluju, kdo jsem v obou jazycích!